Budování kapitalismu v Čechách...rady neúspěšným podnikatelům.

Letní povídka pro MF DNES.V šerém dávnověku, začátkem devadesátých let minulého století, kdo nezačal podnikat vzbudil u okolí útrpné pousmání a byl pasován na nulu, nýmanda, chudáka ba tupce. Podnikej příteli ! Bylo heslem dne i heslem doby.Ale ne všichni jsme byli, či jsme, Bohem nadáni pro tento druh činnosti. Svůj případ vám chci demonstrovat pomocí slavných Murphyho zákonů v českém balení.

První zákon, zákon BOYLE- PETERKůV:

Jestliže jsi ztrátový v podnikání v prvních pěti případech, je pravděpodobnost, že budeš úspěšný v dalších – n - případech nulová.

U zvláště vnímavých, Bohem poznamenaných jedinců stačí místo prvních pěti i dva neúspěchy.

S přítelem końským handlířem, který provozoval toto poctivé řemeslo už v dobách prezidenta Antonína Novotného, jsme koupili zdánlivě zdravého koně, který slyšel na jméno Picasso.Za méně než 24 hodiny jsme zjistili, že je chromajzl na levou přední..

„Podotrochlitis aseptica chronica „ zamručel bělovlasý veterinář“.Vraťte ho hoši“ . Ovšem, marná snaha.. Byli jsme báječně napáleni.Zaplatili jsme soud, odvolací soud, advokáta, veterináře, koňské futro i pořádkovou pokutu, kdy se přítel handlíř neudržel a začal nadávat předsedovi senátu, že je spřažen s komunisty, s použitím zvlášť peprných koňařských výrazů.V tom se samozřejmě nemýlil, ale nás to stálo několik tisíc korun navíc.

Ten kůň nebyl na výdělek, ale na poctivé crossové jezdění, koupený za poctivě vydělané peníze s důvěrou v poctivého prodejce.

Chyba.Z toho odvozuji pravidlo NIKITĚNKO - VOMÁČKA, platící zvláště pro střední Evropu.

Myslíš-li něco poctivě, udělej pravý opak, potom máš reálnou šanci, že ti to vyjde.

V českých zemích je to známo spíše jako PALIVCůV PRINCIP:

Chceš -li, aby tě považovali za zvlášť exemplární případ blázna, chovej se v obchodě jako blázen.Buď poctivý.Ne nezahyneš, protože blázny živí Bůh.

Když jsme koupili dalšího koně, koně lamželeza, křížence Hucula s Fjordem, tak první jarní deštík mu přivodil zápal plic.

Věc nevídaná a ve světové literatuře neznámá.Na koně se jezdili dívat studenti veteriny až z Texasu, v doprovodu nevěřících pedagogů.Vstoupili jsme sice do literatury, leč pohybovali jsme se s přítelem handlířem po čtyřměsíčním futrování koně vybranými žrádly a platbou veterinářům, na pokraji finančního krachu.Ke konci léčení zápalu plic se přidala těžká kolika a léčení začalo nanovo.Z koně byla trosaka a z nás finanční ruiny.

Platí BISHOPUV ZÁKON:Máš -li prodělat, proděláš.

Přítel handlíř byl stále zasmušilejší, mumlal si neustále něco pro sebe a začal se mi vyhýbat.Až jednou při kydání hnoje zabodl vidle do krásy koňských extrementů jen to mlasklo a povídá.

„Bratře, víš o mně , že jsem chlap od sekyry, pašoval jsem koně z Polska a nebál jsem se ani, když mně pohraničníci stříleli do pneumatik. Při výslechu na policii jsem nikdy nikoho neshodil, ale z tebe bratře, z tebe mám strach. Jak jsem s tebou v hromadě, tak mně handl nejde, prostě nejde.Nejedná se mi ani o prodělané prachy, ale o to, že z váženého handlíře, koňského odborníka, který dokázal Cikánům prodat mrtvého koně za zdravého, se stávám handlířem pitomcem. Rozejděme se bratře“!

Některé typy lidí se řídí v podnikání a nejenom v podnikání, VAN BASTENOVÝM ZÁKONEM a ten zní.....

Chytrost jedněch je přímo úměrná hlouposti druhých.Zvažte, jestli nepatříte k těm druhým.

Syna jednoho svého známého jsem učil matematice rok, možná více. Pochopitelně zdarma v rámci sousedské výpomoci.Až kluk dospěl v halamu stal se klempířem a já jednou potřeboval opravit střechu.Za pět hodin práce si vzal na tehdejší dobu velmi slušných 2240 korun české měny se slovy:

“To je jenom kvůli tobě strejdo, my sousedé si přece musíme vzájemně pomáhat“!

Před mnoha lety jsem po dlouhé úvaze zakoupil ruční sekačku trávy.Stála mě tehdy horentních 740 Kč.Najel jsem s ní do metrové trávy husté jako smetana a po třiceti minutách jsem zjistil, že se nadřu víc než s kosou.Prodej v bazaru tentýž den mně vynesl krásných 480 Kč.

Opomenul jsem platnost JACKSONOVA ZÁKONA.....když něco chceš podniknout tak o tom nepřemýšlej, když už o tom přemýšlíš úvahy nerealizuj a pokud je realizuješ, tak se nediv.

K tomu se váže ZÁKON MR.BROWNA :

Když něco chceš udělat nepřemýšlej o tom, výsledek je špatný, přemýšlíš-li, výsledek je ještě horší...

A věta PROFESORA SNODDYHO:

Varujte se prvního hnutí mysli, protože to obvykle bývá největší pitomost !

Jsi -li člověk s normálně vyvinutým logickým myšlením nepodnikej !Nazval bych to „zlatým pravidlem národohospodářství“.....protože život má více neznámých nežli jsi schopen pochopit.

Výjimka.VĚTA FOMATOVA.

Můžeš podnikat, když svoje úvahy necháš překontrolovat žákem pomocné školy, protože ten je pro praktický život daleko lépe připraven než ty.

Zmámen vidinou zisku jsem v dobách začátků našeho „tržního hospodářství“ zakoupil několik metráků meruněk s cílem draho je prodat.Po telefonátech, přesných propočtech prováděných pomocí ruského sčotu, logaritmického pravítka a ořezané tužky, jsem byl přesvědčen o zisku nejméně 95 korun 70 haléřů.

Omyl.Den před odjezdem na severní Moravu, kde měly být meruňky prodány, mimochodem v akci jsem byl s přítelem handlířem jako řidičem, se žhavily telefony s následujícím jobovkami.

„Pane nevím co se děje, ty marhule v domluvené ceně nemohu vzít, ceny klesly“.

Nebo.

„Pokud neslevíte dest korun na kile, vůbec nejezděte pane“ !

Někteří ostravští zelináři mně šetřili a nezavolali vůbec.Zato po příjezdu mně také vůbec neotevřeli.

Situace vypadala hrozivě.V jedenát hodin dopoledne jsme měli za zadkem dvacet metráků meruněk, které zadělávaly na slivovici a my jsme kličkovali od jedné ostravské zeleniny ke druhé.Úderem třetí hodiny ranní byla vyložena poslední bedna prokletých meruněk v polotekutém stavu.Odjížděl jsem do Brna s prodělkem 2800 Kč tehdy ještě československé měny.

„Bratře“, řekl mi můj přítel koňský handlíř chvějícím se hlasem,“bratře prosím tě nepodnikej“!

Platí výše zmíněné pravidlo BISHOPOVO.

Máš -li prodělat, proděláš. A když už se ti zdá, že se situace zlepšuje, znamená to, že jsi něco nepostřehl.

Přítel sociolog se rozhodl vydávat časopis a mně požádal, abych tam napsal povídání.

„Nestarej se“, řekl.“Vše ostatní je můj problém.Ručím ti, že musíme vydělat“.

Povídání jsem napsal, nestaral se a nezajímal se.Přítel sociolog se staral, zajímal se a snažil.Prodal šest výtisků po dvou korunách padesáti haléřích. Z toho polovinu své rodině.

Platí logické pravidlo:

Nestarejte se o to co vás nezajímá.Nezajímá vás nic, nestarejte se o nic.Výsledek je pro vás stejný jako když se staráte o všechno.Záporný.

Ale pro vás přátelé, kteří máte pocit, že jste na stejné lodi jako já, a kteří víte, že karty už byly rozdány schopným vekslákům, lhářům a povodníkům, vám, kteří si v roce 1989 mysleli, že drží býka za rohy, při tom nás ale pořád někdo kopal do zadnice......pro vás mám ještě jedenácté přikázání HAROLDA LOYDA v modifikaci mého moudrého přítele handlíře:

„Bratře my nevyděláme, ale zasmějeme se „ !

: