Já člověk...
Jeho bosé nohy hladily červenou zemi, která byla horká dusivým žárem, spalována sluncem, suchá a rozrytá věky jako tvář starce.Ten člověk byl mladý a šel. A myslel na děti, na ženu, na půdu a na pot a na ryby a na déšt a na kámen na zahradě, na hříbě, na hrnek kávy, na chléb doma na stole.Na život.Ten člověk byl mladý a šel.A měl radost, že je teď, že je tu slunce teď, že žije teď, že cítí, vidí, slyší, vnímá, dýchá teď, ten člověk rozpřáhl náruč a volal, jasně a hlasitě volal"0´ lé slunce, 0´lé , jsme věční slunce, ty a já, slunce ".
Ten člověk byl mladý a šel, šel cestou svého života a měl mladý a důvěřivý obličej a veselé oči a bystrý mozek a poslušné svaly a dobré zdraví a měl své plány a své cíle a svou jistotu a svou víru v sebe, v poznání, v pravdu.
Ten člověk byl mladý a šel a netušil co mu život, osud, může připravit. Hluboké zklamání, těžkou nemoc, ztrátu rodiny, těžký úraz, válku, smrt. Jeho mysl byla volná, čistá a důvěřivá, s vírou v ostatní lidi a svět....
A přišlo to.Válka.Boj.
Ten člověk se zapotácel, marně hledaje rovnováhu, cítil jak padá do propasti bez výstrahy a bez varování, ach, to jenom život si vybírá svou daň. A osud říká : " Teď jsi to ty".
Ten člověk byl bojovník a bojoval zuřivě o své místo na slunci, o ženu , o dítě, o hrnek s kávou na stole, o kámen na zahradě, o svůj život, o život všech lidí, o věčnost. Prsty se snažil uchopit něco co znal, co důvěrně znal a na co byl zvyklý. Vzduch, nůž, květinu, brouka, vesmír. Ale ty jeho ruce, ty jeho prsty, na které se vždycky mohl spolehnout, se bezmocně rvaly s prázdnotou. Z těla mu tekla krev a z každou kapkou krve mu utíkala kapka života.
Zvedl hlavu a uviděl hebkou modrou oblohu a slunce. V letmé myšlence se mu zazdálo, že On člověk prohraje ten svůj nejdůležitější a věčný boj."Ale ne, to ten vzadu prohraje, ten vpředu prohraje, tam ten, ano, ano ten...ne já".
Nebe modré, nelítostné a žhavé se mu smálo krutým smíchem silnějšího a brutálního vítěze. Pohnul prsty na rukou a pomalu se jimi opřel o zem a zvedl horní polovinu těla. Ale jeho nohy byly mrtvé. Horečnatě přejížděl prsty po bocích, stehnech a lýtkách, zaryl prsty do masa. Bylo necitlivé, zpocené a špinavé. Bylo to jeho maso, na jeho kostech, ale neovládané nervy, vůlí, mozkem. Z hluboka se nadechl a tělem mu projela horká vlna hrůzy, zoufale se snažil soustředit myšlenky, které mu prchaly z mozku nepostižitelnými směry, k nepostižitelným závěrům. Jazykem těžkým a suchým, olízl kus červeného písku, který mu zůstal v koutku úst.
Snažil se uvažovat, aby přehlušil hrůzu z nemohoucnosti a z konce. Zavřel oči, v mozku mu vyvstávaly modré a žluté kruhy, proplétaly se mezi sebou ve vlnovkách a podvazovaly mu myšlenky, které mu zběsile bušily do spánků .Ležel bez hnutí a v rozbolavělé hlavě se mu kmitla vzpomínka na ranné mládí, na dlouho mrtvého otce, na matku a bratra, na první lásku, na ženu kterou kdysi miloval, na slunné dnešní ráno, na vodu a rybky v řece, na sílu, odvahu a jistotu, kterou cítil v sobě, na radost, na tu nepopsatelnou, palčivou, jásavou, hruď trhající radost z pohybu, ze síly a moci, ze vzduchu, trávy a stromů, z myšlenek, z ptáků a slunce, oblohy a mraků, z mládí, všemohoucího mládí, které vše dobude, vše může, vždy zvítězí.
Ten kmit myšlenky mu náhle připadal vzdálený a neskutečný, když si uvědomil své tělo nemohoucí a bez síly, mládí a radost sraženou v letu Vesmírem, který ještě tak nedávno věřil, že dobude, srazí ho na kolena, bude ho hníst a hladit a zalykat se pocitem štěstí z života, z bytí, z vlastní existence, z toho kypění a kvasu všude kolem, z touhy poznat, milovat a být milován, pracovat, tvořit, pustit se do hlubin země a vzlétnout k oblakům, cítit a vnímat, objímat ten jemný, nepostižitelný a krásný, robustní život, který mu byl dán.
A náhle si uvědomil, že to všechno v co věřil, v co toužil, o čem snil, všechno to existuje a bude existovat, nezničitelné a věčné, strašlivě věčné a v tomto okamžiku strašlivě nepřátelské, protože žijící.
Jak mu život prchal z žil, cév, vlásečnic, nervů a svalů, z chvějící se a ještě bojující hromádky vlastního já, které se nechce vzdát, které strašlivě touží žít ještě den, ještě hodinu, ještě minutu, ještě....., které se bouří proti neznámu, tmě a samotě a jinému životu, jeho přeměně v kousíček hlíny, molekulu vody, buňku listu, hvězdu tam nahoře, ten člověk cítil, že On odchází.
Ten člověk se vzepjal silou býka a energií celého svého lidského rodu, zakřičel na tu syrovou zemi, dalekou oblohu, kterou nemůže obejmout, palčivé slunce, které nemůže odehnat, chvějící se vzduch, který nemůže dýchat, na unikající život, který nemůže udržet, ten člověk zakřičel, strašlivě zakřičel Jáááááá ......
Michael Pálka
Čepiga a ti druzí....
jsou ruští hoši vyznamenaní za své skutky Vladimírem Putinem, kteří s velkou pravděpodobností měli svoje nepokojné prstíky v případě výbuchu skladu trhavin, zbraní, výbušnin a dělostřeleckých granátů v roce 2014 ve Vrběticích.
Michael Pálka
Fiala a Biden....a další...
Něco jsme vymysleli, získali na to eura od bohatších států, Ukrajina dostane, tedy snad, tolik potřebné dělostřelecké náboje, fajn, dobrý.
Michael Pálka
Euro-a jak to vidí....
I stalo se před několika dny. Mladící a holčiny kladli otázky týkající se eura životem vycepovaným a opatrností překypujícím ekonomům u Václava Moravce v debatě o euru.
Michael Pálka
Horní Cerekev a ještě kousek dál...
Pravda, není to divočina jakou prožíval Alberto Vojtěch Frič, ale potloukat se po místech české a moravské historie, koukat na často pozoruhodnou rukodělnou lidskou invenci v městečkách a městysech kraje Vysočiny, vás uspokojí.
Michael Pálka
7 hodin do Volar-8 hodin do New Yorku...
Je to tak. Z Brna vlakem s jedním přestupem je to téměř časově stejné jako eroplánem z Vídně do New Yorku.Ale řeknu vám....je lepší zvolit úhledné Volary, než divočácký New York.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení
Sněmovna bude příští týden schvalovat sporné zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři...
Nizozemec si na zahradě postavil hrad, jeho interiér láká turisty z celého světa
Šestasedmdesátiletý Nizozemec Gerry Halman si na své zahradě postavil pětipatrový hrad. V...
Poštovní známka po bagetě i voní. Francie uctila symbol gastronomie
Francouzská pošta představila novou známku s obrázkem bagety převázané stužkou v barvách trikolory....
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Rodinný dům Staré Hvězdlice
Hvězdlice - Staré Hvězdlice, okres Vyškov
4 500 000 Kč
- Počet článků 319
- Celková karma 13,89
- Průměrná čtenost 942x