Tma byla pořádná a já stál osamoceně u zastávky a čekal na elektriku.A hopsy, hop, přitančila ke mně mladá žena a začala ..."promiňte pane"...já jsem sahal do kapsy pro drobné a myslel si, že madam si potřebuje koupit nějaké pitivo, či silonky...ani jedno ani druhé
."Promiňte pane, já jsem pila, všecko..všecko jsem dneska pila" a pohne pusinkou, ..."zemřel Karel Gott a já jsem ho milovala.Chci jet na pohřeb, musím... dneska jsem nešla do práce a zítra taky nejdu ..., Být stále mláád, být stále mláád., jak já jsem ho milovala" a mladá madam se roztančila přede mnou na temné ulici..."milovala, milovala"..a vypínala svoji drobnou postavičku s útlými nožkami v černých punčoškách...byla blízko.. víno, borovička možná pivo, typuji podle vůně
.Ze tmy se vyloupl děd o hůlce s ranečkem přes záda.Děvuška zase hopsy , hops a otvírá pusinku "Být stále mláád, být stále mláád" a přitančí k dědovi.Zralý, shrbený devadesátník zkoprněl. ."Potřebujete něco? " Zamrmlal." Já ne " dí děvuška " zítra jedu do Prahy, musím ho ještě vidět."Být stále mláád, být stále mlááád"...drnčelo tichou ulicí." Já vám pomohu...doprovodím vás domů, ponesu vám váš raneček....Já jsem ho milovala, milovala, celý svůj život milovala"..Děvuška je rozněžnělá a celá rozbolavělá.Děd zamručí"Mně pomoci netřeba".A o poznání rychleji přesunuje své utrápené nohy.
Děvuška se otáčí ke mne. "Jede vám elektrika pane"...hlesne a skočí mi do náruče, políbí na obě tváře a mizí ve tmě. Sedám si v elektrice.Víno, borovička kolem mne zavoní.Ale hlavně velké srdce pro milovaného Karla Gotta.....