A projev, myslím, tentokrát velmi dobrý ba výborný. Prezident až na jednu vyjímku nesklouzl do osobních výtek jednotlivcům, ani se neopájel vlastní sečtělostí, znalostmi historie, citacemi, vynášením se do výšin jako obvykle, ba ani nevzpomněl manželku a dceru jako ve Vladislavském sále při inauguračním projevu. "Soudružky a soudruzi", bylo jeho oslovení přítomným. Možná v tomto oslovení byl kus úsměvné ironie, protože, alespoň já si myslím, že prezident se chce bavit. Konec konců proč ne-dosáhl nejvyšší možné mety jedince ve státě, a může se dívat na okolní svět, na jeho hádky, šermování, vzájemné podkopávání židlí, škrábení se zuřivě nahoru po tom provaze moci, a i vzhledem ke svému věku "sub specie aeternitatis", z nadhledu věčnosti. Ani staří komunisté se jistě už neoslovují "soudruhu", to povinné oslovování před rokem 1989, a to nejenom mezi komunisty, vymizelo ze dne na den, k velké úlevě většiny národa.
Duboví pětiprocentní staříci podpíraní Martou Semelovou tentokrát museli vyslechnout a spolknout, a to z úst hlavy státu, kritiku jejich konání v historii tohoto státu. Na rok 1948, na jejich chování, vraždy, zavírání nevinných v letech padesátých, na leta despocie a "umravnění "národa po roce 1968 až do roku 1989. Vyslechli slova prezidenta, v mohém pro ně jistě překvapivá, mnohými neakceptovatelná, nicméně sžíravě pravdivá. A nakonec, pro mne krásný pohled. Pozdravili prezidenta za kritiku, která padala na jejich hlavy jako studená sprcha, a to ve stoje. Prezident hovořil o sebereflexi a doporučoval komunistùm pokání. Patrně v to ale ani sám nevěřil. Ti staří kozáci před ním, si jeho slova jistě spláchli jedním pivem v komunistickém bufetu. Celý život si absolutně nepřipouštìli své, skoro neuvěřitelné prohřešky na lidu Československé republiky.Slova o sebereflexi a pokání jsou pro většinu z nich jistě k smíchu.
Ostatně sebereflexe by slušela mnohým lidem, pana prezidenta nevyjímaje. Když jsem před několika měsíci chtěl vědět jak pokračuje vyšeptalá a zapomínaná kauza Kaslová x prezident České republiky ohledně údajného článku redaktora Peroutky ” Hitler je gentleman”, napsal jsem na úřad Hradu žádost a očekával odpověď.Nedočkal jsem se. Teprve na druhou žádost jsem odpověď dostal. Zde je.
Kancelář prezidenta republiky
V Praze dne 27.února 2018
Vážený pane inženýre,
dne 21.února 2018 jste s odkazem na zákon č.106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím, požádal o sdělení těchto informací: zda-li je vyřešena stížnost a vyžádání omluvy , kterou požadovala vnučka Ferdinanda Peroutky na pana prezidenta Miloše Zemana ve věci údajného článku pana Peroutky nazvaného “Hitler je gentleman”.Tedy, zda-li se článek našel, pokud ano tak kde, pokud ne, zda-li omluva pana prezidenta byla vykonána, případně, zda-li byla uhrazena částka, kterou určil soud v této věci Hradu, či panu prezidentovi.
Kancelář prezidenta republiky k tomu uvádí, že dne 21.září 1016 podala Nejvyššímu soudu dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 1.září 2016 a zároveň požádala o odklad výkonu rozhodnutí Městského soudu v Praze.Nejvyšší soud dne 26.října 2016 odklad výkonu tohoto rozhodnutí povolil, o samotném dovolání dosud nerozhodl.
S pozdravem
Judr.Václav Pelikán
ředitel Odboru legislativy a práva.